Volný čas
RSS FeedRegion: Semilsko
Studenec – kostel sv. Jana Křtitele
Přijíždíme-li z vnitrozemí, upoutá nás již z dálky pseudorománský kostel sv. Jana Křtitele se štíhlou věží a nádherným panoramatem Krkonoš v pozadí. Pěkná krajinná dominanta vznikla v letech 1866–68. Dne 13. září 1868 ji vysvětil královéhradecký biskup Karel Boromejský Hanl.
Svatyni předcházel nevelký, leč nepochybně zajímavý kamenný kostelík z roku 1589, jehož vyobrazení i popis se dochovaly. Vedle svatyňky stála dřevěná zvonice. Na novou stavbu přispěly mimo majitele velkostatku rytíře z Bergenthalu sbírky studeneckých občanů i obyvatel z přifařené vsi Bukovina.
Střízlivý exteriér jednolodní stavby s polygonálním závěrem a hranolovou věží, obklopený zelení, působí ušlechtile. Kostel pulzuje i v současnosti neobyčejně intenzivním duchovním životem.
Rovněž pečlivě udržovaný interiér působí příjemným, dobře sladěným dojmem. Presbyterium s klenbou opatřenou jednoduchými žebry (loď je plochostropá) zdobí zajímavé malby ze života sv. Jana Křtitele. Hlavní oltář a boční oltáře jsou dílem novopacké sochařské dílny Antonína Suchardy. Křížová cesta pochází z doby kolem roku 1800. Stavba se dočkala náležitého ocenění až roku 2008, kdy byla prohlášena za kulturní památku.
Zvláštní zmínku zaslouží varhany. Dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj s výtvarně zajímavou skříní postavil Josef Prediger (1812–1891) v roce 1872. Varhany jsou v dobrém technickém stavu a nacházejí zde hojné využití.
Věž nabízí utěšený výhled do příjemně zvlněného lesnatého podhůří a zvonice nás překvapí Straníkovým zvonem. Nepatří sice k akusticky nezdařilejším dílům české renesance, ale naši pozornost si zaslouží kvůli věku a především pro hezkou výzdobu, jež nezapře, že zvonař byl obeznámen s nejlepší produkcí své doby. Zvon pochází ze slavné podkrkonošské zvonařské dílny v Hostinném a odlil jej Donát Schrötter. Koruna zvonu je šestiramenná, bohatě zdobená rozvilinami. Čepec zvonu, běžnému pohledu ukrytý, lemují pro Schröttera typické palmety.
Krajinou prošla mnohá léta šťastná i tragická. V roce 1938 po podpisu mnichovské dohody museli Studenečtí hledět do blízkého okolí bezohledně obsazovaného německým vojskem a sami poskytovali útočiště četným běžencům. A další léta nebyla lepší. Přejme si proto, aby Straníkův zvon v budoucnu zněl vždy už jen nad krajinou šťastnou a požehnanou.
GPS: 50.56966446795048, 15.56127546650196
Vybrali jsme pro Vás